Díla

06

Svými líčeními z Bavorského lesa a bavorské vysočiny, svými „obrazy kultury“ s popisy obyčejů, lidových písní a krojů oslovoval Schmidt širokou čtenářskou veřejnost. K některým povídkám a románům vypracoval i jejich divadelní verze. Jeho celkové dílo zahrnuje na 60 rozsáhlejších lidových povídek, 40 humoresek a skic, 40 dramatických děl, jednu sbírku básní v nářečí Altboarisch“ (Starobavorsky) a četné jednotlivé básně. Maximilian Schmidt se opakovaně zaměřoval na osudy slepých, kupříkladu v obou románech „Die Blinde von Kunterweg“ (Slepá z Kunterwegu) (1883, 17 vydání) a „Der blinde Musiker“ (Slepý muzikant) (1903, 5 vydání), které byly vydány vídeňskou organizací nevidomých. I humoreska „Der vergangene Auditor“ (Uplynulý auditor) vyšla ve slepeckém písmu. Tato povídka vysloužila Maximilianovi Schmidtovi r. 1882 v soutěži vypsané tehdy založeným rodinným periodikem „Vom Fels zum Meer“ (Od skály k moři) první místo. I Maximiliana Schmidta v posledních letech života trápila oční vada a nakonec oslepl. Přesto se psaní nevzdal. Pomocí podložky s braillským řádkem sepsal svoji poslední sbírku básní „Abendglocken“ (Večerní zvony). R. 1890 Maximilian Schmidt čelil obviněním a podezření z plagiátorství. Na svou obranu sepsal „Jämmerlichkeiten in der Münchener Schriftstellerwelt“ (Ubohosti mezi mnichovskými spisovateli). V dvousvazkové autobiografii „Meine Wanderung durch 70 Jahre“ (Moje putování 70 lety) (1902) Waldschmidt stylizuje svůj vývoj k oslavovanému a společensky uznávanému lidovému spisovateli. Od 90 let 19. století vydávalo nakladatelství Ensslin & Laiblin v Reutlingen souborné vydání s celkem 32 svazky, které se r. 1927 dočkalo nového vydání od nakladatelského domu „Waldschmidt-Verlag Josef Habbel“ v Řeznu.